Jak přijmout čtyřicítku, osamělost a otevřít se lehkosti, hravosti a seznamování s novým mužem

I v jednačtyřiceti letech se člověk může cítit starý a osamělý. Obzvlášť bezdětné ženy mají pocit, že jim již ujel vlak. Někdy stačí málo, uvědomit si svou ženskost a otevřít se novým příležitostem. 

Bezdětná, nezadaná a s nedostatkem zájmu můžů v okolí

Venuše Láskorádová, štíhlá tmavovláska se zelenýma očima, žena s tajemstvím. Přišla ke mně přijmout fakt, že je stále ve svých 41 letech bezdětná a nezadaná. "Nejspíš už to tak zůstane," řekla. Překvapilo mě to. Hlavou mi běželo, že přeci nemůže mít nedostatek zájmu ze strany mužůa tak jsem se zeptala. "Celé to na mne působí, jako by jste si chtěla nasadit kostkované bačkory s přezkou, posadit se k oknu a zírat na krmítko. Vy z nějakého důvodu už nestojíte o partnerský vztah?"

"Bože chraň! Já mám muže ráda, ale z nějakého důvodu nemohu žádného najít už dlouhou dobu. Jsem osamělá, mé kamarádky jsou všechny vdané, mají děti a já nikam nepatřím. Cítím se jak stará panna."

I ženy musí vysílat signály, aby o ně muži mohli projevit zájem

"A jak ho tedy hledáte?" Otevřela lehce ústa a malinko povytáhla obočí. Vypadala zaskočeně. Požádala jsem jí, aby mi popsala, jak signalizuje zájem. S překvapením zjistila, že nesignalizuje. Že čeká, až bude objevena a oslovena. Řešily jsme proč. "No tak to přeci má být, nebo ne?" "Kdo to tak určil?" Zeptala jsem se. "No to se tak dělá!" "Co, se tak dělá?" Bylo ticho. Venuše se zdála být vyvedená z konceptu. "Podle čeho muž pozná, že byste měla zájem?" "No...no, to musí on?"

"Co on? Co ten muž vidí za signály? Co uděláte?" A bylo rozpačité ticho... Ujala jsem se tedy slova a zavedla hovor na to, jak to my, dospělé ženy máme. V našem věku už se nemusíme upejpat. Kultivované "vidím tě, klidně mě oslov," není nic proti bontonu. Ptala jsem se jí, zda někdy byla doba, kdy bezprostředně reagovala i ona a byla ta aktivnější. Ona se s nebývalým nábojem rozvyprávěla o době, před více jak deseti lety, kdy se po krachu dlouhodobého vztahupárkrát po sobě bláznivě zamilovala. Všechna ta setkání byla dílem náhodya z velké části i její hravostia spontaneity.

Využijte svůj náboj, ukažte svou energii, usmívejte se, otevřete se - jste přeci sexy

Když vyprávěla, byla zatraceně sexy. V čích měla plamínky, opojný úsměv a lehce se celá na židli vlnila. Od té doby byla jako v rauši. "Takže to umíte, jen jste to zapomněla používat." Domnívala jsem se, že by pomohlo, kdyby věděla o tom, jak na mě působí. A tak jsem jí řekla o jejím úsměvu, elegantních pohybech, o těch laskavých očícha moc pěkné dívčí postavě. Vnímám-li ji já tak jednoznačně půvabnou a ženskou, domnívám se, že ji tak vidí i všichni ostatní. Jen muži potřebují vidět ten signál. Slíbila, že se bude víc dívat kolem sebe a těm, kteří se jí budou líbit, se podívá do očí a usměje se. Když měla říct, jak se u té představy cítí, řekla SKVĚLE a rozesmála se na celé kolo. Smály jsme se obě.

Představte si svého ideálního muže - teď a tady

Rozhovor se příjemně roztočil okolo mužů, jací jsou muži obecně a co je na nich fajn. Jaká je její definice pro úroveň přátelství a zde řekla, že by vlastně chtěla mít hodně mužů mezi přáteli. Řešily jsme tedy, z jakých okruhů jejích zájmů by mohli přijít, aby bylo o čem mluvit, čemu se smát a o co se podělit. Vždyť přeci o nic nejde, je fajn poznávat nové lidi a mít hodně známých. Pak došlo na definování úrovně blízkých přátel pak na uchazeče o vztah. To byla nejdůležitější kapitola. Chtěla jsem vědět, jaký je. Požádala jsem jí, ať o NĚM mluví v přítomném čase a jako by byl právě u ní doma. A tak mi vyprávěla o tom, že na ni čeká, ale nijak nestrádá, umí být sám. Má krásné oči a ruce. Je štíhlý a vyšší než ona, chodí tam bos, má volné kalhoty a vytahané tričko a působí uvolněně, soustředěně a odpočatě. Rád dělá něco rukama a hodně čte. Má rád umění, přírodu a legraci. Je hravý. Obě jsme se během sezení shodly, že jak čas plynul, začal být onen muž tak nějak "přítomen". A tak jsme postavily židličku po její levé straně, aby měl své místo v jejím životě. Chvíli jsme s ním takto byly a debatovaly o tom jaké to je, mít ho vedle sebe, "A teď mi řekněte, jaký je v posteli!" Trochu jsem jí zaskočila, ale jen na jeden velký nádech a výdech a šla do toho. Definovala ho do nejintimnějších detailů a já si vzpomněla na Čarodějky z Eastwicku a tak jsme nakonec "Derillovi" našroubovaly i ideální "nádobíčko". Dílo bylo dokonáno. Sezení bylo téměř dvouhodinové.

Energická, těšící se, dospělá a otevřená novým známostem

Z ženy, která se otvírala stáří, se během sezení vyklubala energická,na muže se těšící dospělá žena. Když jsem se na závěr zeptala, co si ze sezení odnáší, řekla, že hravost a lehkost, kterou ztratila. Smála se na celé kolo, děkovala mi a obě jsme se ve stavu rauše vypotácely na chodbu. Odplula si pryč, jako závojnatka. Bylo to jedno z nejveselejších a nejpůvabnějších sezení.

A jak to bylo dál? Změnilo se hodně. Muži jí oslovovali jak na běžícím páse. Dva již znala, ale byli ženatí. S těmi si to vyjasnila hned. Třetí byl svobodný, ale nepřeskočila jiskra. "Nevadí", řekla. A tak si užívala lehkost, zájem i seznamování. Bačkory a důchod musí počkat. Dál už nevím, jak to dopadlo.

A co vy? Máte svého pana Božského po svém boku, nebo stále ještě nevíte, koho vlastně chcete a jen nadáváte na nepřízeň osudu?