Dieta, období které musím přežít

Je nový rok a jako všechny mé roky minulé si i teď říkám, že by bylo dobré něco zchodit...

Asi se těšíte, až to skončí! Nebo se těšíte jako já, že to začne?

No jak to máme vy, tedy víme. Prvního přijde předsevzetí, do týdne permice do fitka, raději na rok, ať toho hned nenechám. Zkusím si oblečení do posilky, ale je to děs, všude tečou špeky. Mám si koupit nové, větší? Na tu chvíli? Co když mi to za ten měsíc bude velké, když zchodím deset kilo? No ale takhle mezi ty "vystajlovaný kozy" a "nabušený ranaře" nemůžu.

Jídlo v cuku letu

Ráno se probudím a nestíhám. Vypiju studený kafe u dveří, když se obouvám. Dopoledne jsem v letu. Oběd, když jsem dobrá, tak mastná čína a stále u toho něco dělám. Po práci pro děti, pak kroužky, pak hladové nákupy (nakupuji a zároveň ujídám). Véča co dům dal a protože to nevyhodím přece, dojím jídlo po všech. Když se ten kolotoč konečně zastaví a vy sedíte, nebo leží u TV, jste úplně grogy. Pivko, nebo vínko by bodlo a taky bodne. No a k tomu něco slaného... Zase jsem blbě jedla a to už bych měla držet dietu třetí den. Ani tu

posilovnu jsem nestihla... Zítra ale půjdu. Určitě. Nesnáším to, ale půjdu. Jdu kolem zrcadla a uvidím se. Jsi fakt tlustá!

Jak to mám já?

Když jsem ještě myslela tlustě, měla jsem to stejně. Naštěstí já, stejně jako tlouštíci miluji dobré jídlo. Když říkám dobré, tak myslím poctivé a když myslím poctivé, tak myslím zdravé a chutné. Naštěstí ráda vařím a nejsem líná si to, co mi chutná v restauracích, uvařit sama ve stejné kvalitě, chuti a kráse.

TAKŽE OBDOBÍ DIETY JE OBDOBÍ HOJNOSTI A BÁJEČNÉHO KREVNÍHO OBRAZU a energie i v pozdních večerních hodinách! Jím 4-5 krát denně. Světe div se, rodina se těší a okamžitě souhlasí, že se přidá. Přidá v konzumaci. Že by zrovna pomáhali... Když vidím, jak se těší, začínám mít tušení, že si budu muset své jídlo ohlídat. Ale je to legrace, tak je to fajn. Taky mám permici do fitka a jsem tam jednou, max. dvakrát týdně. Hýbu se totiž i mimo fitko.

Tlusté a hubené myšlení

Chodím denně se psem 2,5 km dlouhou procházku, cvičím čchi kung a rehabilitační cvičení - krom koučování a školení je toto moje práce. Protože vím, že se do fitka chodím potit, jsem oblečená dost na to, aby mé tělo vyrábělo teplo a účinně tak spalovalo. Až ze mě poleje, make up bude štípat, tak ho raději nemám. Taky ve fitku očumuju. Jenže já koukám, jak se co dělá a ne jak kdo vypadá. Lidi mě tam imponují, neštvou. Když něčemu nerozumím, zeptám se. To byste se divili, jak jsou svalnáči a hubeňouři našprtaní a jak se rádi podělí o své zkušenosti. Hubeňouři se totiž stejně jako tlouštíci podporují.

Také říkají, dej si ještě jeden.......výstup na lavičku, dřep, nebo kotouč na činku, nebo ovál. Také vám řeknou, "to dáš!" Jen neříkají - "povol si pásek," řeknou - "než půjdeš na ten dřep, utáhni si bederák". Hubeňouři se podporují. Tlouštíci jsou často někde zavření, aby je nikdo nemohl soudit a tiše se mučí výčitkami a k tomu si dají čokoládičku. Znám to. Všichni svalouši a hubeňouři mají rádi jídlo.

Jen pro ně výrok "Když nemůžeš, přidej víc!" neznamená knedlík. Nemůžu si pomoct, ale dobře jíst a být v pohybu je fajn. Jsou to vlastně dvě cesty dvou skupin lidí, a přesto jsou tak odlišné. Všechno je v hlavě.

Jste v hlavě tlouštík nebo hubeňour?

Zda jste v hlavě tlouštík, nebo hubeňour se pozná, když stojíte před schodištěm a vedle vás je výtah. Hubeňour se zazubí a řekne "work out!" Tlouštík se rád povozí. Pomalu nastoupí dovnitř, nevadí mu, že to dveřím trvá. Postaví se do rohu a celou vahou se do něj opře. Jízdu a chvilku nicnedělání si užívá. Když výtah zastaví, ještě s odlepením od stěny výtahu otálí jednu - dvě vteřiny. Pak pomalu vyjde.

A jak To máte vy? Když cítíte otupělost, jdete odpočívat, nebo se rozhýbat?

V kurzech které vedu, se učíme nemyslet tlustě a začít si život užívat. Pokud se chcete dozvědět víc, přijďte na některou z mých přednášek a zapojte se do debaty. Nebuďte na to sami, nebo sami s čokoškou...